
Na své si přijdou děti i dospělí.
Těší se tu na vás malí poníčci, velcí koně a ne jen oni...😊
U nás je možné koně opravdu poznat. Věnujeme se jednodenní zábavě nejen pro děti i hlubšímu poznání a meditacím s koňmi pro dospělé. Našim cílem je vytvoření místa, kde je dobře lidem i koním a mohou se od sebe vzájemně učit a komunikovat spolu.
Můžete koně hladit, česat, vodit, krmit (pouze krmením od nás), svést se, učit se jezdit, oslavit u nás narozeniny, domluvit ukázku pro školky a školy ale i se něco opravdu naučit a jít více do hloubky. Věnujeme se výuce vědomého jezdeckého umění na našich koních (sestává z teorie, ježdění i tréninku s koněm ze země), kurzům (Vědomý jezdec-koňák), Prožitkovému koučinku s koňmi a s ním spojeným programům, meditacím a rituálům s koňmi.
Více:
KOŇSKÁ ZAHRADA
Můžete u nás také zapracovat na osobním, partnerském nebo firemním rozvoji a to buď při Prožitkovém koučinku s koňmi nebo bez koní při PNP (přepisu negativních postojů) a mentálním tréninku.
Více:
Jestli vás zajímá o nás více, můžete mrknout sem:
Etický kodex spolupráce se zvířaty:
1. Zvíře je bytost, ne nástroj
Přistupuji ke každému zvířeti jako k vědomé bytosti, která cítí, vnímá a komunikuje.
Nepoužívám ho k dosažení cíle, ale vstupuji s ním do rovnocenného vztahu plného respektu a pokory.
2. Souhlas a respekt
Nikdy se zvířete „nedotýkám“ bez jeho svolení.
Ctím jeho prostor, řeč těla i momentální náladu.
Když říká „ne“, vnímám to jako dar – připomenutí, že skutečné spojení nevzniká z tlaku, ale z důvěry.
3. Naslouchání beze slov
Učím se ztišit mysl a vnímat jemné signály – pohled, dech, uvolnění nebo napětí.
Naslouchám nejen ušima, ale i srdcem, tělem a intuicí.
Zvíře komunikuje stále – jen já se učím slyšet.
4. Rovnováha a výměna
Když zvíře něco dává (pozornost, energii, lekci), děkuji mu.
Vyrovnávám tuto výměnu laskavostí, klidem, péčí a přítomností.
Vztah se zvířetem je tanec, kde oba dávají i přijímají.
5. Odpovědnost a čistý záměr
Vcházím do kontaktu se zvířetem s jasným, čistým záměrem.
Odpovídám za svou energii, emoce i tělo – neboť vše, co vyzařuji, je okamžitě cítit.
Zvíře je mým zrcadlem – ukazuje mi, kdo právě jsem.
6. Hranice a důvěra
Ctím hranice zvířete i své vlastní.
Nepřekračuji je ze zvědavosti, ega ani potřeby „dokázat“.
Důvěra vzniká z trpělivosti, respektu a opravdovosti – ne z donucení.
7. Poděkování
Děkuji každému zvířeti za to, že se mnou sdílí chvíli svého života.
Děkuji mu za lekce, které mi ukazuje, a za klid, který do mého srdce přináší.
Skláním se před jeho moudrostí a silou.
„Zvíře není mým zrcadlem náhodou – je to posel mé vlastní duše.“


